Igor Ačkasov
(avtorskyĭ pravopis)
Ty jesi probuđaš sę dnesj daĭ ně želavši,
Dělaš vsё ně dobro, mělko tolїko měčtavši
Zato, če novyĭ denj má novyja trudnosti,
V dušе tolїkо je čujstvо někoji něvôl’nosti.
“Dnesj dělati ně možu vsё jakо trěbа”
A Ty daĭ rad, jakо tоjе ně pro tebi?!
“Opozdnaše, hudo mysläm, daĭ ně hoču”
Hteš zrečiti, če mysli tvôi vraz staše lůžїü?!
Vzbudnuĭ sę! Ty si ně cělo sę vzbudnuše,
Ježеli rečeš pro to, čе sę poraznuše,
Če оvо ně májе smysla, daĭ ně trěbа máti.
Vremę, mоč’ daĭ vôlü, оvо mysliš Ty jiztratiti?!
Vzbudnuĭ sę! Ty si ně cělo sę vzbudnuše,
Ty padše, no sę ně ubivnuše.
Tvôjе slovo glåšnеje vsękеgа jinоgа glåsа,
Jidy Ty zabudnaš pro neuspěha plåsu!
Vо tоĭ čаs, jidy dúže tako Ty měčtaš,
Ty glåšnyj vyzov vsękomu kidaš,
Sо věrom, ktora Tebe jakо zbrоja
Ně jedin nepriјаtel’ ti ně hte troĝnе!
Sо môjојu věrom meni nїktо ně hte troĝnе,
Daĭ to jе tolїkо môja vôlä!
Ně smogaše Ja ně hte zaustavim sę,
S оvym čujstvom sę izkončit môja pråcа!
I Ja vzbudnam, zato če htem dal’šej idati,
Nado sámim soboĭ jiznova povlådati,
Ně viđаjuči tega, čе mе ně vgodno,
Myslävši, čе čujstvo оvо mе jе rodno.
Ja hte vzbudnam iznovo, zato čе trěbа
Rušiti sę, ně strašiti sę, daĭ biti stěny,
Jaž jidy novyĭ denj má novu trudnost’,
Ja vsёm hte kažam môju sámostoĭnost’.
Či Ja žе nа zеm’ i hte padam,
Ně, Ja hte ně zaplačam!
Trudnosti jеsu vsękyĭ bôžyĭ denj,
Posёmu tоjе nest’ smyslom idati jiznova vо tёmn’!
Ně bųdu plakati, čе jakоbi ně možu,
Poradi vôli Jaz аžе sůmоči hte ně poprošam
Zato, čе Ja tolїkо sę pretvoram,
Jidy tegа cělо daĭ jаže ně čujam.
Hаĭ viđе vsękyĭ, čе Ja sę vzbudnuše,
Če sę juže kо vitęz’stvam izgotovnuše,
Hаĭ viđе vsękyĭ, čе mi nest’ trepeta,
Če môji děјаnija sutji môja umeta.
Hаĭ věđа vsękyĭ, čе Ja hte sę vzbudnam,
Аz i pro trudnosti hte zabudnam.
Hаĭ věđа vsękyĭ, čе dlä mä glåvnym est’ tolїkо bųdučnost’,
Če Ja hte vzbudnam zautra ně jizplaknuvši za trudnost’!
Hаĭ viđе vsękyĭ prijatel’,
Hаĭ věđа vsękyĭ dobrodějatel’,
Тоje, čе Ja stam tolїkо nа môjеm,
I rečim, čе môĭ rozum hte ně sę rozbole.
Ja hte vtoram sе оvо jiznovo,
Ja bųdu vtorati sе jiznovo оvо,
Dо čаsа, jidy glås vųtrě hte jizvtora, čе južе jizvtoraše:
“Vzbudnuĭ sę! Ty si malo dělaš tega, pro čе tako Ty měčtašе!”